Pro zobrazení odpovědi stačí kliknout na otázku.

(vypracováno na základě otázek pokládaných žáky a studenty při školních besedách. Otázky jsem redakčně neupravoval)


 

Kolik asi existuje drog?

     Hodně. V přírodě jich roste mnoho a nelegální laboratoře jich produkují stále více druhů.  Co se týče samotného procesu závislosti, v širším kontextu se může stát člověku drogou cokoli, čemu vášnivě propadne tak, že to nedokáže kontrolovat ani když mu to zjevně škodí. Taková závislost se může vyvinout na hrací automaty, ale třeba i na práci nebo nakupování.

zpět nahoru


Jaké drogy se berou nejčastěji?

     Záleží na místě, ročním období, na prostředí, ve kterém se uživatelé drog scházejí. Podle statistik se nejčastěji zneužívají (vedle alkoholu a tabáku) produkty konopí, potom extáze, halucinogeny, přírodní i chemické, hodně je rozšířený pervitin a heroin, určité skupiny se stále drží organických  rozpouštědel (toluen a pod.), hodně se zneužívají i léky, někdy v kombinaci s alkoholem. Zatím relativně málo je u nás rozšířený kokain a jeho úprava zvaná crack, i když jsou signály, že ilegální výrobci a dovozci těchto drog to chtějí změnit. A neměli bychom ještě zapomenout na hodně rozšířené hráčství na proherních automatech.

zpět nahoru


Jaká droga je nejtvrdší?

     Obecně se v této souvislosti hovoří o heroinu a cracku. Individuálně ovšem platí, že pro každého člověka je nejtvrdší drogou ta, která právě jeho přemůže. A to může být pro někoho i marihuana.

zpět nahoru


Jsou všechny drogy návykové?

     Víceméně všechny. U některých je to patrné až fyzicky (např. opiáty), u některých jen psychicky (např. povzbudivé). U Halucinogenů se o klasickém návyku nehovoří, pokud ovšem nepočítáme s duchovním rozměrem závislosti a s tím, že mají množství rizik, která se např. u opiátů nevyskytují (nastartování psychické choroby,  deprese, spirituální šok spojený s duchovním klamem a životní dezorientací).

zpět nahoru


 Za jak dlouho si člověk dokáže vybudovat závislost?

     Záleží na mnoha faktorech. Na jeho genetických, tělesných a psychických předpokladech, na prostředí, ve kterém drogy užívá, i na druhu a kvalitě drogy samotné. Obecně platí, že každý jsme jiný a především, že nikdo sám sebe v tomto ohledu nezná (aby si mohl říci, kolik ještě bezpečně snese) a že do budoucnosti nikdo nevidí. V praxi to chodí tak, že až když se člověk stane na droze závislým, tak už může bezpečně určit, kolik mu stačilo.

    Závislost ovšem vzniká ne jen na droze samotné, (hrací automat ani žádnou látku-drogu nepotřebuje) ale i na feťáckém způsobu života, který se kolem drogy točí. Lidé si pak už ani nedovedou představit, že by mohli žít jinak a proč by měli žít jinak.  Je to vlastně i otázka vlastní identity. Teď jsem  feťák, sice nic moc, ale aspoň něco. Pár lidí mne bere, vím, jak to v životě mezi feťáky chodí. Když přestanu brát drogy - co mne čeká? Co budu? Jak se vyznám a obstojím v normálním  životě? Tyhle obavy, to je jedna z největších překážek na cestě za svobodou a jeden z největších problémů, které pomáhají řešit odborníci v protidrogových centrech a poradnách.

     Určitě je dobré připomenout, že rychlá a silná závislost vzniká na tabák. To je věc, o které se ve třinácti nebo čtrnácti letech bohužel moc nepřemýšlí.

zpět nahoru


Vzniká určitá odolnost při delším užívání? Jako jestli unese víc drogy.

     Říká se tomu tolerance (snášenlivost) na drogu a nejznámější je asi u opiátů. Pro uživatele drog je to velmi nepříjemná věc, protože to znamená, že  potřebuje k zážitku stejného pocitu (nebo aspoň k tomu aby mu nebylo zle)  stále více drogy a tím i peněz. Některému uživateli heroinu kupříkladu stačilo v počátcích jeho kariéry čtvrt gramu heroinu, ale to už je dávno a teď potřebuje sehnat dejme tomu dva a půl gramu. To je dávka, která by běžného člověka zabila. Náš heroinista už na ní má ale toleranci. Zvyšování spotřeby znají ovšem i kuřáci tabáku. Na začátku třeba vykouřil dvě-tři cigarety denně a za pár let je z toho krabička denně a kolikrát to nestačí. Trochu jinak to probíhá u pervitinu, kde se nezvyšují jednotlivé dávky, ale berou se častěji, takže zasloužilý perníkář to také může vytáhnout na gram denně (což máme - podle situace na černém trhu - zhruba 1000 Kč na den).

      Právě zvyšující se spotřeba peněz vede některé uživatele heroinu k návštěvám detoxu, což je počáteční fáze léčby kde se (mimo jiné) tělo zbavuje jedů. Tam si pobudou 14 dní a za pomoci zdravotníků a  léků odabstinují od drogy. Tím jim zmizí tolerance na heroin a nějaký čas jim pro udržení standartu jejich života  bude stačit zase jen čtvrt gramu. Horší ovšem je, pokud člověk o toleranci na drogu a jejím snižování neví. Když pak stráví nějaký čas nuceně bez drogy (soudně nařízená léčba nebo dobře střežená vazba) a po návratu si, nic zlého netuše, dá svého dva a půl gramu jak byl naposledy zvyklý, tak ho to může zabít, protože za dobu kdy drogu nemohl brát se mu snížila tolerance. Stejně to ale může dopadnout, pokud si heroinista  koupí drogu, která je mnohem čistší a tedy účinnější, než tuší. Obyčejně třeba v jeho dávce býval tak gram čistého heroinu a k tomu gram a půl něčeho co se heroinu na pohled podobá (kvůli zvýšení váhy a tím i zisku pro dealera). Ale jednoho dne má smůlu a koupí od někoho dávku, kde jsou dva gramy heroinu a jen půl gramu nějaké dosypávky. To je vlastně dvojnásobná dávka, než na jakou je zvyklý. A tak se může stát, že už se neprobudí.

zpět nahoru


Kolik lidí ročně umírá na předávkování?

     Přesné číslo asi nezná nikdo, protože do úmrtního listu se jako příčina smrti většinou uvádí selhání nějaké životně důležité funkce. Jestli příčinou tohoto selhání byla droga, to nikdo s vědeckou jistotou nepotvrdí, ani když se v krvi najdou její stopy.

     Můžeme se opřít pouze o kvalifikované odhady. Ve statistikách, které jsem četl naposledy, odhadovali, že ročně umírá jen na předávkování asi stovka lidí, z toho celou třetinu má na svědomí toluen, na druhém místě je heroin, pár životů mají určitě na svědomí houby - ona se lysohlávka občas s něčím splete. Do toho počtu ovšem nejsou zahrnuty smrtelné úrazy pod vlivem drogy, autohavárie, a úmyslné i neúmyslné vraždy a sebevraždy.

     Pro také doplnění uvádím, že v České republice umírá ročně na následky kouření asi 20.000 lidí a v nemocnici jich leží na 60.000. V celé Evropě asi čtvrtina všech úmrtí jde na konto alkoholu (úrazy, dopravní nehody, vraždy, sebevraždy, otravy, umrznutí, selhání jater a pod).

zpět nahoru


Umírá více lidí na drogy, nebo na alkohol?

     Alkoholu se v naší zemi vypije nesrovnatelně víc, než se spotřebuje klasických drog. Proto mnohem více lidí umírá na následky pití. Co se ovšem týče okamžitých úmrtí na předávkování, tam vede toluen a heroin před otravami alkoholem.

zpět nahoru


Je závislost na cigaretách dědičná jako u alkoholu?

     Závislost na tabáku není dědičná. Člověka ovšem může od dětství ovlivňovat a formovat prostředí v němž vyrůstá. Pokud jsou rodiče silní kuřáci, bude pravděpodobně dítě také silný kuřák.

     Může se ale stát, že bude dítěti natolik vadit, jak je doma pořád „nahulíno“ a „nasmradíno“, že se proti kouření naopak zatvrdí. Což by bylo dobře.

zpět nahoru


Jak se pozná, že je člověk závislý na alkoholu?

     Pozná se to tak, že nad svým pitím ztratil kontrolu. Musí to mít. Pod nejrůznějšími záminkami a důvody. Když  se k alkoholu nedostane, cítí se špatně na duši i na těle, bývá zlostný nebo zoufalý. Když se k němu dostane, pije aby se cítil lépe, tak dlouho, až už pít ani nemůže. Tak se to opakuje. Hledá alkohol v jakémkoli nápoji, který jen trochu obsahuje líh. Duševně i tělesně chátrá, odsouvá se postupně na okraj společnosti.

     Závislosti ovšem předchází několik stádií, v nichž je člověk „chytán do sítě“ a už to je nebezpečné. Od prosté konzumace, kdy člověk pije především pro dodání tekutiny tělu a pro chuť, může přejít k pijáctví, kdy alkohol vyhledává už cíleně kvůli změně psychiky. Pak je jen krok k problémovému pijáctví, kdy už musí pít, když „chytí slinu“ a  na konci je vždycky opilost. Objevují se okénka v paměti a podobné potíže. Bez své ranní skleničky není člověk v kondici. Začíná si nalhávat, že jeho stavy jsou způsobeny náhodnou shodou nešťastných okolností, protože si nechce přiznat, že nad pitím ztrácí kontrolu. Je to poslední varování. Pokud si všechno nepřizná a nenechá si pomoci od odborníků, stane se na alkoholu zcela závislým.

zpět nahoru


Je hodně lidí, kteří jsou závislí na drogách a nechají si pomoci?

     Je jich málo. Uživatelé drog většinou netouží po tom, aby se zbavili své drogy. Chtějí se zbavit jen potíží, které jim jejich droga způsobuje. To samozřejmě nejde, ale oni si to těžko přiznávají. Pro každého uživatele drog je také těžké přiznat si fakt, že se stal závislým. Když už si to přiznat musí, je pro něj těžké přiznat si, že to sám nezvládne a bude muset jít někam za někým a tam se svěřit. Je to pro něj těžký vnitřní boj.

     A navíc -  přestat brát drogu, to neznamená jenom odříci si nějakou chemickou (nebo přírodní) látku, ale také změnit znovu celý svůj život. Začít plnit spoustu normálních povinností, před kterými dosud uživatel drog  utíkal a vyřešit spoustu problémů, které se kolem něj mezitím navršily. Mezi ně často patří dluhy, trestní stíhání, potřeba návratu na střední školu nebo učňák, smíření s rodiči, zapadnutí někam mezi „normální“ kamarády s „normálními“ zájmy. Na drogách se myslí jen na drogy.

     Většinu uživatelů drog donutí k léčbě tlak rodičů, někteří se rozhodují pod hrozbou trestního stíhání, nebo ze strachu o vlastní zdraví -  pokud už někde kolabují nebo ztrácejí kontrolu nad psychikou. Lidé, kteří se začnou léčit bez vnějšího tlaku, jen sami od sebe, třeba protože „dostali rozum“, možná někde jsou, ale já o nich moc nevím.  Z toho je vidět, jak je cesta k léčbě složitá. A to ještě není nikde psáno, že když člověk nastoupí na protidrogovou léčbu, má vyhráno.  Stává se, že někdo z léčby uteče, nebo že se po jejím dokončení zase stejně vrátí k droze. Proto je pro mladého člověka opravdu nejlepší, když drogám  už preventivně a cíleně půjde z cesty.

zpět nahoru


Kdybyste byl lékař a přišel za vámi feťák, že fetuje a nechce přestat a od vás chce, abyste mu pomohl aby nedostal při fetování žilou zánět nebo infekci, pomohl byste mu?

     I takovým lidem se pomáhá. Nejde totiž jen o jejich vlastní život a zdraví, ale také o zdravý život lidí kolem nich, zvláště pokud se jedná o infekční nemoci A pokud někdo ze svého „feťáckého“ světa přijde sám za lékařem, tak je to přece jen počátek kontaktu, který se může časem vyvinout v terapeutický vztah a přivést uživatele drog k jinému pohledu na život a k rozhodnutí vyléčit se ze závislosti. Pokud už je člověk nucen si přiznat a skutečně si přizná nějaký opravdu dobrý důvod k tomu, aby se závislosti konečně zbavil, tak se jí nejspíše opravdu zbaví.

zpět nahoru


Jak pomáháte feťákům, kteří za vámi přijdou?

     Napřed se snažíme zjistit, jak na tom jsou s drogou, doma s rodinou, se školou či s prací, s tělesným a duševním zdravím.  Podle toho navrhujeme pomoc od obyčejných rozhovorů až po klasickou léčbu. Snažíme se zapojit  rodiny uživatelů a jejich nedrogové přátele. Můžeme provést nebo zprostředkovat psychologické či psychiatrické vyšetření, protidrogovou léčbu i terapeutickou komunitu. Po návratu klientů z léčby se snažíme neztratit s nimi kontakt a podpořit se ve zdravém způsobu života.

zpět nahoru


Jak by se měla zachovat rodina k feťákovi, který bere drogy?

    Když to zjistí tak nezpanikařit, sehnat si o problému všechny dostupné informace. Nedoufat v okamžité řešení. Musí se počítat i s neúspěchem. Hledat spojence v rodině (mezi příbuznými), mezi rodiči jeho kamarádů, u rozumných sousedů. Nedělat hned mladému uživateli z domova peklo, aby tím víc z ně něho neutíkal do svého „drogového ráje“. Pokud se sám nepřizná, ale všechno je jasné, důsledně kontrolovat peníze, jeho volný čas, vazby na kamarády. Pokud problém sám přizná, snažit se od něj zjistit, proč to začal brát, co mu to dává, co tím chce řešit. Odhadnout možnosti rodiny a v případě potřeby  neváhat obrátit se včas na odborníky. Jednou z velikých chyb je, když se to v rodině „tutlá“ až do doby, kdy je zoufale pozdě. A samozřejmě, rodiče by měli jít vzorem. Pokud sami kouří nebo  pijí, mělo by jim stát za to, aby přestali jako první.

zpět nahoru


Za jak dlouho se dá vyléčit závislost na droze?

    Záleží na tom, jak se už závislost rozvinula a také jak silnou má člověk motivaci k léčbě. Někdo (není jich moc) přestane s drogami sám, nebo za pomoci kamarádů či milované osoby, někdo si musí projít vězením, čtvrtletním pobytem v psychiatrické léčebně a ročním životem v terapeutické komunitě. Někdo se nevyléčí vůbec.

zpět nahoru


Je velký zájem o ta drogová centra, kde se vlastně pomáhá závislým lidem? Kolik je jich v současné době v České republice?

    Center pro první kontakt s uživateli drog je v naší republice kolem čtyřiceti. Většinou jsou známá jako kontaktní centra (káčka). Říká se jim nízkoprahová, protože  svou podobou a přístupem se snaží vyjít co nejvíce vstříc mentalitě uživatelů drog, aby se nebáli nebo nestyděli tam přijít. Zájem o ně je různý, záleží to na moha faktorech, třeba i na tom, v které části ve města je káčko umístěno. Do kontaktního centra ovšem chodí jen část uživatelů drog, většina jich zůstává raději na ulici v anonymitě, tam se s nimi snaží navázat kontakt tzv. terénní pracovníci. Lidé ale mohou i sami telefonovat na různé krizové linky. Existují ještě další instituce, třeba protidrogové poradny, poradny pro rodinu a mezilidské vztahy, psychiatrické ambulance, psychiatrická oddělení nemocnic a léčebny. Ve většině bývalých okresních měst snad stále ještě fungují AT ordinace (protialkoholicko-toxikomanské), které jsou přímo určeny pro lékařskou péči o závislé osoby. Tato zařízení jsou ale pro uživatele drog z ulice většinou příliš úřední a oficiální. Mluví se o nich jako vysokoprahových (již specializovaných)  zařízeních, do kterých může uživatel drog najít cestu právě přes první kontakt v některém z nízkoprahových center.

zpět nahoru


Jak můžu pomoci kamarádovi, který bere drogy?

    Pokud na tebe nedá, když ho přemlouváš  (a to asi většinou nedá), obrať se na odborníky, kteří by ti mohli dát nějaké užitečné informace a možná i pár konkrétních rad. Telefonní číslo na naši poradnu je 384 351 514. V Třeboni existuje Kontaktní a poradenské centrum s tel. číslem 384 722227, v Dačicích je protidrogová poradna s tel. č. 384 425 237. E-mailové spojení na naši poradnu je: o.tymal@centrum.cz, (na stránkách: http://drogporadna.popjan.cz.)

zpět nahoru


 Co mám dělat, když mi někdo drogu podstrčí?

    To je dost vážná věc. Pokud to na sobě zjistíš, požádat někoho rozumného o pomoc a nebo sám (pokud můžeš trochu rozumně uvažovat a samostatně jednat) co nejdříve vyhledat lékaře. Takový případ, že někdo někomu podstrčí drogu, je teoreticky možný, ale nestává se příliš často. Pokud se ale stane, není vyloučeno, že  vtipálek, který to udělal, se ve věci sám moc nevyzná a použil dávku drogy, která dovede udělat větší paseku, než sám ve své hlouposti zamýšlel. I to už se přihodilo a jsou to případy na hranici duševního zdraví a někdy i života a smrti. Vůbec nejlepší je vyhnout se společnosti, kde by se něco takového mohlo stát a nebo si alespoň pořád dobře hlídat vlastní pití a případně jídlo.

zpět nahoru


Je možné dát drogu do bonbónů a nebo jiných potravin?

    Do potravin si někteří milovníci konopí přidávají marihuanu. Pokud to ovšem někdo netuší a dá si s nimi, může to překvapení dopadnout dost špatně. Nejsou vyloučeny halucinace a zlé psychické stavy, které přivedou člověka do nebezpečných situací. Stejně tak je tomu s „houbičkami“. O droze v bonbónech, jako o ověřené skutečnosti, jsem slyšel povídat jen jednou, dost dlouho potom, co se o něčem takovém poprvé začalo mluvit. To se ale asi někdo spíše nechal právě těmi pověstmi inspirovat.  Drogoví dealeři nemají potřebu nabízet drogu v bonbónech, protože o drogu je bohužel dost veliký zájem a prodává se dobře právě proto, že jako droga vypadá. Naopak, nejsou výjimkou případy, kdy zvědavci nebo závislí lidé koupili za drahé peníze  trochu  mouky, nebo kypřícího prášku do pečiva, protože,  to jako droga vypadalo.

zpět nahoru


Jak poznám feťáka, dealera, liší se na první pohled od normálního člověka?

    Pokud už na tom není hodně špatně, tak se uživatel drog nebo dealer od normálního člověka příliš neliší. Na první pohled (nebo pocit) se poznají jen mezi sebou a podobný cit na to získají za čas i lidé, kteří s nimi pracují. Běžný člověk si však nevšimne ničeho nápadného, pokud není uživatel drog viditelně „mimo“, ale v takových stavech většinou moc na oči lidem nechodí. Až při bližším pohledu můžete zpozorovat, že mají jiné zorničky, podle toho jakou drogu v sobě právě mají (a nebo jim naopak schází). Někteří na sebe mohou upozornit způsobem oblékání, ale dnes už se nějaké oblečení a nějaký životní styl k určité droze tolik nevážou, všechno se promíchává. Ostatně, i ty drogy samotné.

zpět nahoru


Jak se ve stresu vyhnout droze?

    Lidé, kteří utíkají před stresem do drogy, chystají ve své duši potravu pro ještě větší stres. Stresu se nemáme chtít vyhnout za každou cenu už proto, že má pro nás určitý význam. Podobně jako tělesná bolest nás upozorňuje na přítomnost tělesné nemoci, tak i stres nás upozorňuje na to, že v naší dušičce něco není v pořádku. Cítí-li člověk stres, měl by se trochu zamyslet nad sebou a nad způsobem svého života, svého uvažování, nad tím co je pro něj nejdůležitější a proč. Jestli náhodou něco není špatně, jestli by něco v jeho životě, uvažování, nebo v tom co ho nejvíc baví, nemělo být jinak. A pak to řešit. To je ovšem na delší dobu, takové věci se většinou nevyřeší snadno a rychle.

    Pokud potřebujete se stresem něco udělat akutně, začněte honem dělat něco, co vás baví (ovšem pokud to není sprejování po zdech, nebo něco podobného, samozřejmě). Když nemůžete honem dělat něco, co vás baví, dělejte něco užitečného pro druhé. Nějaký dobrý skutek (třeba doma umýt nádobí). Dělat dobro je ve chvíli vlastního stresu nejtěžší, ale pomáhá to nejrychleji. Můžete to taky rozběhat, rozplavat, rozskákat a podobně. Čmárejte si na papír, nebo si pusťte dobrou uklidňující hudbu. Nebo zajděte za dobrým kamarádem, pokud to jde a všechno mu vypovídejte. A nebo si to všechno vypište do tajného deníku. Je toho spousta, co se dá dělat, určitě na něco přijdete. Člověk zvládne hodně věcí, když se na sebe a na svůj problém dovede podívat s nadhledem.

    Ale nesmíme nezapomenout na to, že jsou to jen krátkodobá řešení a že nepomohou, pokud se člověk pořádně nezamyslí nad stavem své dušičky a způsobem svého života, jak jsem psal na začátku. To je stejné jako s tou tělesnou bolestí. Lékař v ordinaci také může předepsat člověku lék proti bolesti, který rychle zabere, ale zároveň musí začít  léčit i příčinu té bolesti - nemoc, na kterou bolest upozorňovala.

zpět nahoru


Kdo častěji podlehne droze (muž, žena)?

    Zpočátku bylo mezi závislými a problémovými uživateli drog více mužů, potom je začaly ženy dohánět. Dnes je to tak půl na půl. Nejzranitelnější jsou ovšem obecně děti, čím mladší, tím víc. Mají méně krve než dospělí, proto se droga v jejich těle méně „rozředí“. Děti jsou daleko více náchylnější na otravu alkoholem, třeba i malým množstvím, které by dospělému člověku nepřipadalo nijak nebezpečné. Kromě toho tělesné orgány dětí a mladých lidí jsou stále ještě ve fázi růstu. Pokud jsou zatěžovány či poškozovány alkoholem, nebo jinou drogou, pak se tato zátěž nebo poškození promítne do konečné podoby tělesného orgánu. To platí i pro mozkové buňky. Toluen, který je příznačný právě pro nezralý věk, se umí výrazně podepsat na snížení inteligence dítěte a jedná se (má se za to) o poškození trvalé.

zpět nahoru


Od kdy se smí legálně kouřit, nebo brát drogy?

    Cigarety vám podle zákona mohou prodat až od osmnácti let, stejné je to s alkoholem. Na západě se ovšem nad kuřáky stahují mraky i ve společenském životě, protože  jejich vášeň je tam stále méně společensky přijatelná, a to i na trhu práce (protože kapitalista si spočítal, že nekuřák je časově i zdravotně produktivnější).

    Drogy se legálně nesmějí brát vůbec, kromě těch lékařem předepsaných ve zvláštních životních situacích. Jinak jsou pod zákonem.

zpět nahoru


Jaké jsou nové zákony, co se týče držení drog?

Tady je jejich znění stažené z internetu:

Trestní zákon (140/1961):

§187

Nedovolená výroba a držení omamných psychotropních látek a jedů.

(1) Kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabízí, zprostředkuje, prodá,

      nebo jinak jinému opatří, nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní

      látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekurzor, nebo jed,

      bude potrestán odnětím svobody na  jeden rok až pět let.

(2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán,

     a) spáchá-li čin uvedený v odstavci (1) jako člen organizované skupiny nebo ve

         větším  rozsahu, nebo

     b) spáchá-li takový čin vůči osobě mladší než osmnáct let.

(3) Odnětím svobody na osm až dvanáct let bude pachatel potrestán

      a) získá-li  činem uvedeným v odstavci (1) značný prospěch

      b) spáchá-li takový čin vůči osobě mladší patnácti let

      c) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví

(4) Odnětím svobody na deset až patnáct let bude pachatel potrestán

      a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci (1) těžkou újmu na zdraví více osob nebo

          smrt

      b) získá-li takovým činem prospěch velkého rozsahu

      c)spáchá-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více

         státech

 § 187a

 (1) Kdo bez povolení přechovává omamnou nebo psychotropní látku  nebo jed v

      množství větším než malém, bude potrestán odnětím svobody až  na dvě léta, nebo

      peněžitým trestem

(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin

       uvedený v odstavci (1) ve větším rozsahu.

 § 188

 (1) Kdo vyrobí, sobě, nebo jinému opatří a nebo přechovává předmět určený k      

      nedovolené  výrobě omamné nebo psychotropní látky, přípravku obsahujícího

      omamnou, nebo psychotropní látku, nebo jedu bude potrestán odnětím svobody na

      jeden rok až pět let nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem, nebo

      propadnutím věci.

(2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán,

      a) spáchá-li čin uvedený v odstavci (1) ve větším rozsahu

      b) spáchá-li takový čin vůči osobě mladší osmnácti let, nebo

      c) získá-li takovým činem značný prospěch.

§188a

(1) Kdo svádí jiného ke zneužívání jiné návykové látky, než alkoholu, nebo ho v tom

      podporuje a nebo kdo zneužívání takové látky podněcuje, nebo šíří, bude potrestán

      odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti, nebo peněžitým trestem.

(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán,

      a) spáchá-li čin uvedený v odstavci (1) vůči osobě mladší osmnácti let, nebo

      b) spáchá-li takový čin tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou

           počítačovou sítí, nebo jiným podobně účinným způsobem.

§167

Nepřekažení trestného činu

 (1) Kdo se hodnověrným způsobem doví, že jiný připravuje nebo páchá trestný čin

      ...nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §

      187 a  188... a spáchání nebo dokončení takového trestného činu nepřekazí, bude

      potrestnán odnětím svobody až na tři léta.

(2) Kdo  spáchá  čin  uvedený  v  odstavci (1),  není  trestný, nemohl-li trestný  čin

      překazit bez  značných  nesnází nebo aniž by sebe  nebo  osobu  blízkou  uvedl  v 

      nebezpečí smrti,  ublížení na zdraví, jiné  závažné újmy nebo  trestního stíhání.

 Přestupkový zákon (200/1990):

     § 30

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo:

      j) neoprávněně přechovává v malém množství pro svoji potřebu omamnou, nebo

         psychotropní látku.

         (podle policejních tabulek maximálně: 10 dávek heroinu po 100 miligramech,  deset dávek kokainu po 50 miligramech, deset dávek amfetaminu po 50 miligramech, deset dávek metamfetaminu po 50 miligramech,  deset dávek extáze po 100 miligramech, deset dávek LSD po 50 mikrogramech a dvacet cigaret marihuany o hmotnosti jednoho gramu. U marihuany také záleží na obsahu THC.)

(2) Za přestupek podle odstavce (1) písm. j) lze uložit pokutu až do 15 000 Kč.

zpět nahoru


Je pravda, že kouření marihuany je méně škodlivé, než tabák?

    Řekl bych, že ne. Závislost na marihuanu je sice méně silná než na tabák (síla návyku na tabák je srovnatelná se sílou návyku na heroin), ale jinak je to s marihuanou horší. Snižuje postřeh a zpomaluje reakci (podobně jako alkohol), takže zvyšuje riziko úrazu a dopravní nehody. Zhoršuje paměť a může způsobit duševní problémy (halucinace, úzkosti, deprese), což se u tabáku (u nás běžně používaného) nevyskytuje. Marihuanový joint také obsahuje mnohonásobně víc rakovinotvorných dehtů, než tabák. Hulič jich sice nevykouří 20 denně, jako někdo běžných cigaret, ale v porovnání množství rakovinotvorných látek v „trávě“ a vykouřených kusů cigaret vyjde riziko přinejmenším nastejno.  K tomu přidejme, že většina marihuanových „špeků“obsahuje spory houby Aspergillus, které se neničí ani při kouření a když se usadí v plicích, mohou tam způsobit vážnou nemoc. Také je třeba brát u marihuany v úvahu její nepříznivý vliv na imunitní systém, který má chránit člověka proti infekcím a nádorům, což ještě zvyšuje nebezpečnost rakovinotvorných látek v marihuaně obsažených.

Marihuana nadělá méně škody než tabák z hlediska celé společnosti, protože tabáku se u nás vykouří pořád ještě daleko víc. Ale z hlediska jednotlivce vychází z toho porovnání marihuana jako škodlivější.

zpět nahoru


Je tráva návyková?

    Je návyková zhruba stejně, jako alkohol. Riziko závislosti je vyšší u mladých lidí, u lidí, kteří se ocitli v nějaké obtížné životní situaci, nebo u těch, kteří žijí rizikovým způsobem života. Riziko se zvyšuje  také úměrně se šlechtitelskými úspěchy, které zvyšují koncentraci účinné látky (THC) v konopí do neuvěřitelných procent, takže už přestává platit tvrzení, že všechnu marihuanu řadíme automaticky mezi drogy lehké, neboli s přijatelným rizikem.

zpět nahoru


Je škodlivé pít kafe?

    Také je to škodlivé, i když daleko méně v porovnání s klasickými drogami. Není vhodné pro děti, před spaním, pro lidi s vysokým krevním tlakem, nebo s nemocným žaludkem.

zpět nahoru


Jaká droga je nejvýhodnější?

Ta, kterou nebereš.

zpět nahoru